oční vady

myopie

Krátkozrakost, nebo-li myopie, je refrakční vadou, při níž jsou viděné předměty v dálce optickým systémem oka zobrazovány chybně před sítnici a tudíž je vnímáme rozostřeně. Nejčastější příčinou je příliš krátké oko. Rozmazané vidění do dálky je hlavním symptomem krátkozrakosti, stejně tak mhouření očí a v důsledku toho bolest hlavy. Vidění do blízka může zůstat (podle stupně vady) ostré. 

hypermetropie

Dalekozrakost (lat. hypermetropia) je velmi častou refrakční vadou, při které optický aparát oka v klidovém stavu nezaostří pozorovaný obraz přesně na sítnici, ale až za ni. Příčin je mnoho - kratší osová délka oka, nižší lomivost optické soustavy atd. - a samozřejmě se mohou i kombinovat. Lidské oko umí tyto nedostatky částečně odstranit akomodací (doostřením), proto ji zprvu člověk nemusí vnímat. Projevuje se především astenopickými obtížemi (bolest hlavy, bolest očí, závratě) a rozmazaným viděním na blízko, ale v pozdějším stádiu může být zhoršeno i vidění do dálky.

astigmatismus

Refrakční vada způsobená nepravidelným zakřivením rohovky nebo (méně častěji) čočky. Zakřivení a tím i lomivost rohovky nebo čočky se liší v jednotlivých osách a obraz na sítnici je neostrý a deformovaný. Vada většinou vzniká již v dětství a je často kombinována s některou ze základních vad – krátkozrakostí či dalekozrakostí. Astigmatismus zhoršuje vidění jak do dálky tak i na blízko, je korigován cylindrickými  nebo torickými čočkami. Určitý nízký stupeň astigmatismu je fyziologický (rohovka není téměř nikdy pravidelně zakřivená) a nevyžaduje optickou korekci.

amblyopie

Tupozrakost (amblyopie) vzniká v prvních letech života, příčiny mohou být různé. Je-li vnímaný obraz pravého a levého oka příliš rozdílný, například v důsledku rozdílné refrakční vady nebo šilhání, vzniká zdvojené vidění. Mozek se tomu snaží zabránit tak, že obraz jednoho oka potlačí. Někdy k léčbě postačí předepsání správné korekce, nošení okluzoru, v některých případech je potřeba odstranit šilhání při operačním zákroku. Není-li však tupozrakost léčena včas, hrozí dítěti riziko celoživotních následků.

presbyopie

Presbyopie nebo lidově vetchozrakost nastává v důsledku tělesných změn přicházejících se středním věkem. S přibývajícími roky elasticita oční čočky klesá a s ní i schopnost akomodace. Vidění do blízka se začíná zhoršovat, stává se neostrým, sledované předměty musíme stále více oddalovat od očí, až máme "krátké ruce." Proces slábnutí akomodace se výrazně projevuje teprve ve věku kolem 40 let. U hypermetropů je část akomodace spotřebována již ke korekci zraku do dálky, presbyopie se tak dostavuje dříve.

katarakta

Katarakta aneb šedý zákal je jakékoli zkalení v čočce, které způsobí poruchu průhlednosti a rozptyl procházejícího světla. Během stárnutí se čočka zvětšuje, nabývá na hmotnosti a ztrácí elasticitu. Čočkové proteiny se chemicky mění na vysokomolekulární protein. Výsledkem jsou změny refrakčního indexu, snížení transparence, změny optické aberace a stále se zvětšující pigmentace jádra oční čočky od jemně žluté až po nahnědlou barvu.

Indikací  k operaci může být snížení zrakové funkce významně ovlivňující dennodenní činnosti pacienta.